UPOZORNĚNÍ : článek obsahuje reálné fotografie
Přední zkřížený vaz (LCC) je struktura nacházející se uvnitř kolene každého psa i kočky. Jeho funkce spočívá ve fixaci kolene během chůze. Vzhledem k tomu, že kolenní kloub patří mezi tzv. inkongruentní klouby (styčné plochy stehenní a holenní kosti do sebe nezapadají), je tento vaz při pohybu zvířete intenzivně namáhán. Při jeho přetížení nebo degeneraci (u starších pacientů) může dojít k jeho poškození.
Jedná se o poměrně časté onemocnění, postihující psa v podstatě všech plemen i věkových kategorií. Příčinou přetržení vazu je ve většině případů úraz, vzniká tedy akutně. Pacient reaguje na tento typ poranění velmi bolestivě, a má tendenci postiženou končetinu odlehčovat.
Přetržení předního zkříženého vazu kolene – častá příčina kulhání
Diagnostika ruptury předního zkříženého vazu spočívá v ortopedickém vyšetření, při kterém je vybaven tzv. zásuvkový příznak, jež vypovídá o nestabilitě kolene. Léčba ruptury předního zkříženého vazu je možná pouze chirurgicky. Existuje celá řada popsaných metod chirurgické léčby ruptury LCC, které se principiálně liší.
Metody léčby
Na naší klinice provádíme operace kolene extrakapsulární fixací a metodou TTA. V případě TTA (z anglického tibial tuberosity advancement) dochází během zákroku k posunu části holenní kosti a čéškového vazu směrem dopředu. V této pozici je pak kostní fragment trvale zafixován pomocí titanového implantátu a šroubů.
Následkem je změna mechaniky kolene, tj. působení sil vznikajících při každém došlápnutí zvířete. Metoda extrakapsulární stabilizace spočívá v náhradě vazu umělým vláknem, které je fixováno za stehenní a holenní kost. Vlákno je vedeno mimo kloub do předem určených bodů tak, aby co nejpřesněji kopírovalo průběh původního zkříženého vazu, a nahradilo tak jeho funkci.
Důležitost včasné diagnostiky
V případech výskytu kulhání na pánevní končetinu doporučujeme vždy návštěvu veterinárního lékaře. Následky neřešené ruptury zkříženého vazu jsou poranění menisku a vznik artrózy. Obecně platí, že čím dříve je tento typ poranění diagnostikován a řešen, tím je prognosticky optimističtější z hlediska doby rekonvalescence a omezen rozvoj sekundárních a nevratných změn v kloubu (artrózy)
Text: MVDr. Daniel Tomala